„Tamaru jsem znávala. Byla takové hodné děvče. Když se poprvé objevila v Telmiru se svými černými vlasy, držela se Amautera, jako klíště, které si našlo čerstvou krev. Vzali se, a měly vás dva, Kolgare. Jenže čas si vždy nakonec vybere svou daň. Tamara zemřela po porodu tvé sestřičky. Nedokázala jsem tomu zabránit. Viděla jsem ji pohřbívat své sny i stále hledat nové a nové naděje. Zvíře zavřené v kleci, to byla…
Amauter propil a prohrál všechno. Vy jste utekli a žili na ulici. Vše skončilo v ruinách, daleko od toho, čím měl život být. A taková to byla velká láska…“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Smutný příběh.
Profesor
Smutný příběh.
To byl, jednou ho snad napíšu
Jackie Decker
To byl, jednou ho snad napíšu celý ;)