Kráčel jsem po prašné cestě a hnal před sebou svého koně s vozem. Vezeme různobarevné látky do obchodu. Byla to poslední cesta, kterou jsem jel pro tento obchod. Nevím co bude potom, musím si najít jinou práci, pomalu ale jistě nás nahrazují kamiony a vlaky. Téměř obřadně jsem pokládal jednu nohu před druhou. Odvedl jsem koně ke straně cesty, abych mu dal napít. Ušli jsme už většinu cesty, byli jsme vyčerpáni. Kůň pil a slunce nám pálilo do zad. Potom se cesta rozrachotila a ze zatáčky se vyřítil náklaďák. Jel rychleji, než my a vezl více nákladu. Čas soumarů vypršel.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je smutné, taková lopotná
mamut
To je smutné, taková lopotná cesta a vlastně už skoro na nic.
Smutné...
Peggy
Smutné...
Zdvořile: nemá to být náhodou fandom Historie? Který mimochodem existuje už drahně let, netřeba zakládat nový.