Písečná bohyně

Zkuste si být bohyní, které potřebuje písek. Nikdo vás neuctívá. Zvláště pokud oáza má bohy dva.
Říkali jí bohyně Džalíla. Nepamatovala si, jestli je to její jméno, nebo její nádoby. Všechnu pozornost a péči měl druhý bůh potřebující dřevo. Neuvědomovali si, že ona je silnější, že dává více vody. Nikdo tomu nevěřil.
„Jak by něco tak obyčejného mohlo dávat takovou sílu?“ ptali by se.
Dál žila ve svém domě a dusila se vztekem na lidi, co si jí neváží.
Pak do ní jednou na ulici koplo dítě a ona si řekla dost. Odešla a za sebou nechala pomalu umírající oázu.