Peregrin kulhal. S každým nádechem cítil řezavou bolest, každý krok umocňoval pocit, že ho někdo bodá pod žebry. Rychle se stmívalo. Zastavil se, aby popadl dech a rozhlédl se. Zdálo se mu, že zahlédl světlo.
Vydal se směrem k němu jak nejrychleji mohl, přes kořeny a skrz podrost. Nemýlil se, byla to chalupa. Zabušil a opřel se o dveře, aby uklidnil rozbouřenou krev. Dveře se otevřely a on se zhroutil do náruče čarodějky.
Chtěla se zeptat na tolik věcí... ale byl v bezvědomí, a tak ho prostě vtáhla dovnitř.
Že původně jel na koni zjistila podle otisku podkovy na žebrech...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Auuu, chůdě Peregrin!
Gwendolína
Auuu, chůdě Peregrin! -fanynka-
Já ho děsně nerada trápím,
Blanca
Já ho děsně nerada trápím, ale muselo se mi tam vejít téma... a ber to z té lepší stránky, aspoň ho čarodějka může ošetřit.
Oj.
Dangerous
Oj.
Aj.
Blanca
Aj.