Šťavnatá životní aura

Plížila se močálem a cítila hlad. A touhu.
Hlad ji provázel už dlouho, ale touhu po jeho uspokojení necítila takhle silně ještě déle. Nebyla dostatečně chytrá na to, aby si uvědomovala důvody, ale bytosti, které se vyskytovaly posledních 30 letech v jejich lovištích, byly... žalostně nedostatečné. Pokřivené. Žádná kořist, ke které se za tu dobu dostala, nemohla utišit její hlad.
Ale teď jí svitla naděje. Bytost, kterou sledovala měla silnou životní auru, šťavnatou, plnou síly.
Konečně ji měla na dosah a odhalila se, aby zaútočila.
Ale její kořist nebyla vyděšená, naopak, byla odhodlaná. V ruce se jí objevil stříbrný meč.