Zatracení hrdinové!

Probudil se s úpornou bolestí hlavy, bolelo i ostré světlo odpoledního slunce. Viděl nad sebou starostlivou tvář Tag-ču-bariho.
"Co se stalo?" zeptal se, ale bylo mu to vlastně jasné.
"No, další parta se snaží ukrást Jablko mládí, seržante, šli na to přes převléknutí za strážné. Zase."
"To je tento měsíc podruhé!"
"Ano, pane."
Seržant se posadil a potřásl hlavou, pak si něco při pohledu na Tag-ču-bariho uvědomil, a rychle se podíval sám na sebe.
"Ti parchanti nám vzali i spodní prádlo?"
"Ehm, ano."
"Zatracení hrdinové, tohle už přehánějí!"
Při představě cesty na strážnici přes přeplněné náměstí se mu udělalo nevolno.