Dneska jenom menší BJB, práce na chalupě je vyčerpávající. :D
Čím to je, že čím více je kolem nás lidí, tím více se cítíme osamoceni?
Stoupněte si uprostřed davu a nechte se pohltit anonymitou. Všechen ten spěch kolem nás, tolik těl a přitom nemají spojení.
Lehké připomenutí, jak malí jsme v obrovském vesmíru, jenom jedna část skládačky reality. Jeden z mnoha, jeden z miliónů.
Ale nezapomeňte se potom vrátit mezi lidi. Podejte vypadnutý kapesník, usmějte se na prodavačku, pomozte staré paní přes přechod, zanadávejte si na zastávce na zpoždění autobusu. Možná jsme jen drobnou částečkou písku v nekonečných hodinách, ale i jediné zrnko může začít kaskádu... a změnit celý svět.
Ani nevím, jak bych to fandomově zařadila. Myšlenky ve sprše? :D
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Myšlenky nejen ve sprše...
mamut
Myšlenky nejen ve sprše... Dobře zachycené :)
Super pointa. Aj keď sme sami
Urrsari
Super pointa. Aj keď sme sami v dave, nikdy nie sme tak celkom sami? :D A určite to nevyzerá ako BJB.
Krásne :)
wandrika
Krásne :)