Hvězda moskevských šantánů, planula mi hořce v duši, tenkrát v létech mého dospívání, vzdálená, chladná, cizí a nedostupná. Být básníkem, opěvoval bych ji ve verších, ladnost pohybů, svěžest mládí, nevinnost dovedně skloubenou s tušením prostopášnosti. Být malířem, zachytil bych rusé vlasy, něžné rty, luk obočí. Být bohatý, složil bych k jejím nohám celý svět.
Pak jsem ji potkal, po letech, sešlou stařenu v zapadlé hospodě kdesi u Arbatu, bědnou a unavenou. Přišourala se ke mně, setřela poplivaný stůl: „Dá si pán ještě vodku?“
Vypotácel jsem se do temné noci, neschopen slova.
Nad Moskvou zářily hvězdy, vzdálené, chladné, cizí a nedostupné.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
nádhera. Už je v oblíbených
Aries
nádhera. Už je v oblíbených
Ne... Tohle je totální
ef77
Ne... Tohle je totální znouzectnost, já jsem úplně vygumovaná.
To je hodně krásné a psané s
Kleio
To je hodně krásné a psané s velkou úctou k originálu. Moc se mi to líbí.
To je hodně krásné a psané s
Kleio
To je hodně krásné a psané s velkou úctou k originálu. Moc se mi to líbí.
To je hodně krásné a psané s
Kleio
To je hodně krásné a psané s velkou úctou k originálu. Moc se mi to líbí.
Ty jo! To má atmosféru!
kytka
Ty jo! To má atmosféru!
To jsou bědné konce...
Tora
To jsou bědné konce...
Ajaj, to zabolelo.
KattyV
Ajaj, to zabolelo.
To jsou opravdu temné aleje.
Esclarte
To jsou opravdu temné aleje. Okouzlující a potom syrově, drtivě reálné. A nakonec mrazivě krásné.
Perfektní drabble o stárnutí
Faob
Perfektní drabble o stárnutí našich mladistvých idolů, ach, smutné, textově brilantně zpracované.