Prázdnota

Dětský smích prosytil lesní vzduch a zvolna klouzal vzduchem až k jejím uším. Podvědomě si sáhla na břicho. Pořád prázdné. Ten pocit, kdy v něm pulzoval cizí život, cítila stále. Její syn, kterému nebylo dáno žít. Kde je? Chtěla ho cítit zas. Její syn…Jak dostat dítě do břicha, aby ta prázdnota pro jednou přestala bolet? Jak se obvykle dostávají věci do břicha?
Je o tolik snazší rozum ztratit, než k němu přijít.
Jsou témata, o kterých by se nemělo mluvit. A pak jsou témata, která by se měla otevřít. Třeba to, jak moc by se v pohádkové říši hodil psychiatr.