Prokletý na vždy…

Fandom: Harry Potter
Poznámka: Tak si nejsem jist, jestli jsem vystihl podstatu strašidelné povídky. Zkuste a uvidíte.
Utíkal úzkou chodbou osvětlenou pochodněmi. Ač se snažil běžet, jak nejrychleji mohl, věděl, že ho to dohání. Z temných výklenků a chodeb, na něho svítily červené krví podlité oči. Musel uniknout. Ale celým tělem cítil, že kdyby vběhl do některé z postraních chodem, bylo by to poslední, co kdy v životě udělal. Osvětlená chodba skončila. Jeho pohltila tma. Tápat podle stěn. Ruce ho studili na vlhké kamenné stěně. Rukou přejel po chlupaté hlavě. Ucukl. Rozeběhl se tmou vpřed. Doufal že na nic nenarazí. Nenarazil.
Konečně uviděl konec. Tesaná chodba, ústila v lese, osvětleným úplňkovým měsícem. Jen tam může svého pronásledovatele setřást. Vběhl mezi stromy, kličkuje mezi nimi. Instinktivně se sehnul. Nad ním proletěl vrčící stín. Narazil do stromu za ním. Cosi zakňučelo a tlustý kmen praskl. Na nic nečekal. Rozběhl se dál. Všude kolem, se ozývalo Vlkodlačí vytí. Začínal chápat, že byl příliš pomalý. Byli všude kolem. Náhle se před ním otevřel velký prostor. Zabrzdil na louce. Ze všech stran k němu přistupovali vlkodlaci. Z tlam jim odkapávali sliny. Zezadu ho něco povalilo. Již věděl, co se s ním stane. Pětiletý Remus Lupin ležel na zemi dívaje se, na několik sedmikrásek rostoucí kousek od něho. Již nikdy nebude jako dříve.