"Ochranný plášť"

Předmět Silnoproudá elektrotechnika nebyl v naší třídě příliš oblíbený. V životě jsme se zaměřovali na slaboproud, a tak jsme přednášenou látku vnímali jen napůl. Důležité ovšem bylo to "napůl", abychom při trestání naší nepozornosti dokázali odříkat alespoň zhruba, co se právě probírá.
Ne tak jeden nešťastný spolužák, jehož nepozornost byla jednoho dne příliš nápadná. Když ho profesorka zahnala ke katedře, šum ve třídě rázem utichl. Všichni jsme dotyčného znali, a ani nás nenapadlo napovídat. Tušili jsme perlu.
"Probíráme jaderné elektrárny, pane kolego. Co nám řeknete o ochraně před radiací?"
"No, obsluha reaktoru používá ochranné pláště... z vody, betonu, a olova."