Dívám se, dívám...

Co si pamatuju, tak byly se mnou. Když jsem šla poprvé do školy i když jsem z ní naposledy odcházela. Oplakávaly všechny mé bývalé mazlíčky. Vždycky mne ochraňovaly. Díky nim jsem mohla poznávat krásy i ošklivosti světa. A i když bylo období, kdy jsem je nenáviděla a příliš jsem se o ně nestarala, nikdy mne nezklamaly.
A přesto, že je mi to zvláštně líto, přišel čas posunout se dál. Může to znít nevděčně, ale pevně doufám, že se lejzrová operace povede a mé staré brýle už nikdy neopustí pouzdro. Nevyhodím je, ale nechám si je jako připomínku toho, co bylo.