„Maminko, vemte mě s sebou do Vídně,“ žadonilo škvrně a drželo se matčiny širokánské sukně.
„Až budeš starší, broučku,“ odvětila napůl zasněně, když se upravovala v zrcadle.
„Vemte mě s sebou do Vídně, prosím!“ vymiňovalo si dítě s urputným výrazem.
„Přestaň už s tím, Alžběto,“ odpověděla přísněji, než zamýšlela.
Konečně se do Vídně spolu podívaly, když jí bylo dvanáct. Nadšenější ji nikdy neviděla. Způsobně kráčela po promenádách a když se nikdo nedíval, rozběhla se do parku mezi ostatní děti.
Další návštěva měla být první z mnoha dalších. Milostslečna měla být uvedena do společnosti.
Erzsébet je mrtvá. Vrať se. MK
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Alespoň měla to štěstí se
Eillen
Alespoň měla to štěstí se jednou do Vídně podívat.
Mimochodem, dopis (nebo telegraf) je tak neskonale strohý. Být hraběnka, tak by pro mě byl začátkem konce lásky ke svému muži...
Je mi smutno... jdu najít něco na zlepšení nálady.
Doufám, že jsi našla něco na
Ancient Coffee
Doufám, že jsi našla něco na zlepšení nálady!
Díky za komentík :)
Přesné. Zní to lhostejně a
neviathiel
Přesné. Zní to lhostejně a majetnicky :-/
Ugh, dostat takový telegram,
Saphira
Ugh, dostat takový telegram, tak z toho umřu asi taky. Silné drabble.
Díky moc.
Ancient Coffee
Díky moc.
Nejhorší je, že takové
Tenny
Nejhorší je, že takové telegramy se tenkrát opravdu posílali. Holt telegramy nebyly dopisy... Ale i když to racionálně vím, stejně mě to chytá za srdce. A celé tohle drabble. :(
Posílaly no, u telegramů se
Ancient Coffee
Posílaly no, u telegramů se na citlivost sdělení moc nehraje. Děkuji za komentář.