Rodinná podoba

Ascobolus byl zticha.
To Caldera znervóznilo. Byl to stejný druh ticha, jako u malých dětí. Podezřelé ticho. Nebezpečné ticho.
Calder si zapálil dýmku, zamyšleně z ní potáhl a pak se začal ochomýtat kolem draka. Bylo to ochomýtání promyšlené a pečlivé, nikoli náhodné. Když se tato záškodnická akce nesetkala s úspěchem, zvolil ranhojič přímější přístup.
"Co to tam máš?"
"Středověký bestiář."
Calder povytáhl obočí. "Cože?"
"Slyšel jsi."
"Ty mě nepřestáváš překvapovat. Kde jsi vzal bestiář?"
"Neřeknu."
Calder se přichomýtl blíž. Teď už ani nezkoušel skrývat zvědavost. Jediný pohled přes dračí pařát stačil.
"Ty příšero škaredá! Kde jsi sebral podobiznu mojí maminky?!"