nesoutěžní, bez bodu
Na pověru, že na houby se musí ráno, děda nevěřil.
Chodil kdykoli. Tatínek jeho houbařskou vášeň sdílel, a jakmile Gusta dorostl do věku, kdy byl schopen ujít čtyři kilometry k lesu, rád se k nim přidával.
„Rostou, rostou,“ pochvaloval si děda.
„Mám křemenáče, ale jakýho!“ hlásil tatínek.
Gusta nezůstával pozadu. „Já našel dva plaváky! Koukej!“
„To jsi král hub, Gustíku!“ pochválil ho děda. „Ukaž, pomůžu ti je očistit. Jo, i dneska plné košíky. Babička bude valit oči!“
Valila.
„Chlapi, máte rozum?! Co s tím budeme dělat?“
Děda ji poplácal po zádech. „To jsou přece krásný starosti, ne? Hlavně, že rostou!“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Opravdu krásné starosti. To
Profesor
Opravdu krásné starosti. To znám. :-)
Jé! Áno, tieto starosti mám
wandrika
Jé! Áno, tieto starosti mám najradšej!
díky za bleskové komentáře :-
Arenga
díky za bleskové komentáře :-)
Tomu rozumím, také s rodinou
Chrudoš Brkosl…
Tomu rozumím, také s rodinou houbaříme.
Když se zapojí i děti, je to
Arenga
Když se zapojí i děti, je to prima. Byla doba, kdy jsme dceru upláceli lízátkem, aby s námi vůbec do toho lesa byla ochotná jít :-)
Drable je bezva. Připomnělo
Regi
Drable je bezva. Připomnělo mi dětskou vaničku vrchovatě plnou klouzků! (Jedna rodinná dovolená na chalupě u známých v podhůří Malé Fatry. Ty klouzky rostly v obřích trsech na kravské pastvině a nikdo z vesnice už je nesbíral. Teda aspoň myslím, že se jim říkalo klouzky :-).)
hlavně, když to bylo jedlé :-
Arenga
hlavně, když to bylo jedlé :-)
Bylo. My jsme tenkrát měli
Regi
Bylo. My jsme tenkrát měli kvanta smaženice a polévek. A ty nejmenší kousky jsme vezli domů zavařené v octě. To tehdy byla dovolená jak za první republiky.:-)
taky si z dětství pamatuju,
Arenga
taky si z dětství pamatuju, jak jednou bylo tolik hub, že naši zavařovali do octa a nakládali do soli - byly to samé takové malé krásné sameťáčky - tyhle houby jsem měla vždycky nejraději (a dodnes je ráda nacházím)
*do prčic, já chci na houby!!!*
Parádní, díky,
Faob
pro mě osobně hodně nostalgické a dojemné, táta byl vášnivý houbař! A s ranním vstáváním to není pověra (navíc to čekání na svítání u lesa je něco naprosto nádherného...)!
děkuji, jsem ráda, že se
Arenga
děkuji, jsem ráda, že se líbilo
a pro nás, kteří ráno moc nejsme schopni vsát, to pověra je ;-)
Samozřejmě, houby přece
ioannina
Samozřejmě, houby přece rostou celej den - dokud je někdo neušmikne!
já ráda třeba chodím na houby
Arenga
já ráda třeba chodím na houby k večeru, v lese je takové jiné světlo, když už jde slunce k západu :-)
To já ráda venčím. Často se
ioannina
To já ráda venčím. Často se mi stává, že se zapomenu a vracíme se za tmy.
(Na houby nechodím, páč mi nechutnaj. Moje výmluva pro výlet do lesa jsou psi. :-)) )
na houbách je stejně nejlepší
Arenga
na houbách je stejně nejlepší to jejich nacházení a sbírání :-)
Jo! A když courám po lese s
ioannina
Jo! A když courám po lese s nějakým houbomilem (zdravím, holky!) a uvidím houbu, radostně ji ohlásím a vůbec mi nevadí, když je houbomilem označena za nejedlou. Naopak. Kdyby byla nedejbože jedlá, ještě by ji houbomil chtěl vařit a dělit se o ni. :-))
Vidíš, ja napríklad huby
wandrika
Vidíš, ja napríklad huby nikomu nevnucujem, lebo som schopná ich načistiť, uvariť a zjesť a s nikým sa nedeliť :D Mne by to vyhovovalo :D
Dobře, tak tobě budu ukazovat
ioannina
Dobře, tak tobě budu ukazovat i ty jedlý! <3
Já to furt říkám: vycvičit
Martian
Já to furt říkám: vycvičit Dondu na praváky! ;)
No pokud ti nebude vadit, že
ioannina
No pokud ti nebude vadit, že je ve svatým nadšení rozdupe...
By mě asi kleplo!
Martian
By mě asi kleplo!
milý drabble :)
HCHO
milý drabble :)
u nás houby jí jen bráška a taky jich je schopnej přitahnout košík, pak má houbovej guláš na rozdávání v práci a po sousedech...
Díky za komentář :-) jsem
Arenga
Díky za komentář :-) jsem ráda, že se drabble líbilo
Jak já jim závidím!
Esclarte
Jak já jim tyhle starosti závidím!
krásné starosti, že :-)
Arenga
krásné starosti, že :-)