Téma se mi hezky hodilo do krámu, takže tady je jedna Annelise a k ní i příslušně Achmatovová:
Já ti s věčnou vděčnou láskou nehynoucí
smutný příběh vypovím
o jedovém žáru opojivých nocí
a o jitrech s dechem ledovým
Bláhová a hříšná sotva zmoudřím s časem
neznám nic než sny a zpěv.
Na bratra však nikdy ruku nevztáhla jsem,
neprolila nikdy sestry krev.
Pierre se přikrčil.
„Jestlis ho odradil…“ zasyčela Annelise. „Kde takového najdu?“ Sáhla po kabátě.
Venku lilo. Nejblíž byl tréninkový hangár.
Kadeta našla pod křídlem Potezu se zlobivým podvozkem. Z obličeje v dlaních mu kapala voda.
„Kadete?“
Nic.
„Sergeji?“ zkusila.
Zvedl hlavu. „Promiňte. Musíte si myslet…“
Annelise chytila jeho – ledovou – ruku. „Neblbni, kadete. Každý máme něco.“ Vytáhla kapesník. „Usuš se. A proboha nevykej mi.“
Vzhlédl zlatavě hnědýma, hrozně mladýma očima: „Já… můj otec…“ Vzdychl. „Děkuju.“
"Chceš mi to říct?“ nabídla tiše.
Kývl.
Pierre je našel o půlnoci - Sergej spal Annelise v klíně. Přisedl si.
„Blbečku,“ zašeptala a opřela se o něj.
Navazuje přímo na Po otci
Mimochodem, Potezy byly letadla používaná francouzským letectvem v druhé světové jako mj. tréninková.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
touhle dobou už zvládám
Aries
touhle dobou už zvládám napsat jen to, že se mi to líbí
to je v pořádku, touhle dobou
Jeřabina
to je v pořádku, touhle dobou je každý komentář ceněn zlatem
(mohu konečně jít spát)
Annelise je moc sympatická. A
strigga
Annelise je moc sympatická. A Pierre taky. Přála bych Serjožovi nějakou pěknou budoucnost (a možnost založit rodinu, ve který nebude muset řešit všechno tohle), jen se trochu bojím, kam to všechno spěje.. hodně se bojím, vzhledem k tomu, jak Francie dopadla. :(
Francie
Giles Rigby
Popravdě, jak dopadla Francie je hodně zajímavé téma. Dodnes se s tím nevyrovnali, ale hlavně je vichistický režim jedinou paralelou, když člověk potřebuje srovnávací matereiál ke kolaboraci a odboji v Protektorátu (o poválečném vyřizování účtů nemluvě - to je zajímavě naťuknuto třeba v Obětním beránkovi Daphne du Maurier).
Já mám do patnáctého čas
Jeřabina
Já mám do patnáctého čas dodělat si bitvu o Francii a pak prozradím, že bude trochu skok a tou okupační Francií se budu trochu zabývat. Ale ještě si to musím donastudovat :)
Já jsem si říkala, jestli
Giles Rigby
Já jsem si říkala, jestli bude už teď nebo až příští duben;)
Awww, to mě dojalo. Koukám,
Tenny
Awww, to mě dojalo. Koukám, že se k sobě hodí.
On je tady Sergej ještě mládě, což? Kolik mu je, 18?
No, ani ne, Sergej je září 22
Jeřabina
No, ani ne, Sergej je září 22, tady jsme třeba v únoru 40, takže sedmnáct. Annelise (a Pierre) jako není výrazně starší, ale zaprvé i nějaký rok udělá v tomhle věku hodně, a zadruhé jak už jsem někde ptala, rozdíl vesnického kluka a kadeta a dvou městských dětí, co mají v té armádě třeba i jen o půl roku víc, je v téhle době znát.
a taky rozdíl pohlaví, řekla
Arenga
a taky rozdíl pohlaví, řekla bych - přece jenom ony okolo těch sedmnácti bývají holky často maličko jinde než kluci (neplatí samozřejmě absolutně, ale obecně jo)
drabble se mi líbilo moc a Annelise je sympatická, doufám, že je všechny nečeká nějaký hnusný osud
To je tak něžně krásné! Ale
ef77
To je tak něžně krásné! Ale připadá mi to velmi křehké, s temným mrakem někde v dáli.
No... tvá tušení nejsou
Jeřabina
No... tvá tušení nejsou nesprávná, přiznám to.
Jsou to všechno sympaťáci.
kytka
Jsou to všechno sympaťáci.
Tak nějak čekám, že na ně nebudeš moc hodná, ale prosím, že to dobře dopadne?!
É, no, jak se to vezme,
Jeřabina
É, no, jak se to vezme, začínám se bát těch dalších komentíků, co na mě čekaj :)