Domov

Vítr zaševelí listím.
Paprsky ozáří koruny stromů.
Vítají na konci cesty.
V místě, které provázelo její dětství.
V domě, který opustila ještě jako mladá dívka.
V kraji, který čas změnil téměř k nepoznání.
"Co se to tu děje?!"
Drobný úsměv se mihne tváří.
Poznání prozáří oči.
Očividně čas nedokáže změnit vše.
"Zdravím tě, matko."
"Jasmine? Kdo jsou..."
"Klid, matko. Jsou to naši přátelé."
"Přátelé? A to děcko.... proboha..."
Pochopení.
Strach.
Beznaděj.
"Co jsi to jen udělala?"
"Matko..."
"Ticho a všichni dovnitř! A ty mi vše okamžitě vysvětlíš!"
Na místě, kde vždy našla bezpečí.
U lidí, kteří jí nikdy nezradili.
Doma.