Rozhodnutá

Po těch třech týdnech už nemůžete. Neuvěřitelná fyzická námaha, málo spánku, dlouhé večerní plánování her, jízdy na nákup a neustálé brebentění vykoná své. Člověk už má pomalu dost toho nekončícího utěšování nejmenších, utišování prostředních a utahování si největších. Má dost vaření na ohni, které končívá fiaskem, chození na dřevo, po němž má ruce zcela rozdrásané a ježdění pro vodu, z něhož se vrací zcela vyčerpaný.
Má chuť padnout a spát. A přesto se měsíc poté mnozí z nich vrací k brečícím, hlučícím a věčně nespokojeným dětem.
Já už mezi ně nepatřím. Přesto je obdivuji. A věřím, že svou odměnu dostanou.