divadelní reportáž Neklid, sklepní scéna Centra experimentálního divadla, Brno
Psychiatrie, tři hodiny ráno.
Hello, darkness, my old friend, pozdraví Jan Uhlíř svoji kávu.
Z izolace se ozve škrábavý zvuk. Kňučení.
Křik.
Siréna ryjící do mozku roztřesenou čáru.
Kde se v tom chatrném těle, živeném piškoty a omítkou, vůbec vezme takový hlas? Tolik agresivity, tolik bolesti, která musí být přehlušena jinou?
Křik.
Až stydne krev v žilách, stejně jako stydne káva. Jan sedí v izolaci na zemi a drží Ivana.
Kontakt.
Křik utichá, zvolna a opatrně, co kdyby se nebezpečí samoty vrátilo.
Musí ven, konstatuje Jan. Musí si svoje síťové lůžko utkat ze vztahů s lidmi.
V izolaci nám umře.
Ivan K.
narozen mentálně postižené matce, sám mentálně retardovaný
kojenecký ústav
dětský domov pro mentálně postižené děti
dětská psychiatrická léčebna
uzavřené oddělení dospělé psychiatrie, idiocie, neklid, agresivita, síťové (klecové) lůžko
zrušena síťová lůžka, vzhledem k počtu ošetřovatelů nezvladatelný, neklid, křik, agresivita, sebepoškozování, pojídání matrací, omítky a jiných předmětů -> nutná izolace -> situace se ještě zhoršuje (nespavost, řev, tluče hlavou do zdi...)
postupně přivykán na ostatní pacienty, neverbálně s nimi komunikuje, v křesle může do zahrady, bez projevů neklidu (z 300 ročně na 12 a míň)
domov následné péče
o dva roky později umírá na selhání srdce (ve 32 letech)
vše dle pravdy, představení šílené, velice dobře zmáknuté, děsivé a brr, ale zahráli to fakt dokonale
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Páni, popsané to zní
Lee
Páni, popsané to zní neuvěřitelně sugestivně, neumím si představit, jak to vypadalo zahrané. Uf.
děkuju
Keneu
děkuju
bylo to prodchnutý takovým zoufalstvím, z Janovy strany, protože on tam byl vlastně pořád, rozpadlo se mu manželství, lord Voldemort ukradl Ivanovi postýlku a pořád nic nepomáhalo
ale zároveň to bylo proložené takovým šibeničním humorem, viz ten Voldemort, ostatní pacienti, historka jak se Ivan pokusil sníst discmana, sluchátky napřed...
nebo když popisovali jeho schopnosti, vývoj a intelekt, tak vyskočil a sáhnul mi na prsa :)
Výborně napsané.
Aplír
Výborně napsané.
Chudák, když se konečně zklidní tak zanedlouho zemře.
děkuju
Keneu
děkuju
zas když vezmeš, že mohl ven, třeba na hipoterapii, ono to v jeho vnímání času mohlo vypadat úplně jinak...
no uf
Aries
no uf
dík
Keneu
no jo no...
Jsem z toho dost rozklepaná.
Rya
Jsem z toho dost rozklepaná.
Taky
Amaranta
Taky
děkuju oběma za komentáře
Keneu
děkuju oběma za komentáře
jsem ráda, že se mi povedlo atmosféru představení převést do slov
Brrr. Dobře napsané, ale
Melosira
Brrr. Dobře napsané, ale děsivé. Pro mě ještě děsivější tím, že je v úvodu citát z mé oblíbené písničky, která mi vždycky zvedne náladu, takže následný sešup byl o to horší.
(Po odeslání komentáře zírám na poslední větu závěrečné poznámky, konkrétně "brr a děsivé". Tohle jsem při prvním čtení fakt neviděla, jinak bych zvolila jinou formulaci. Ale teď už to přepisovat nebudu. I takhle bylo těžké dostat ty pocity do slov.)
moc děkuju za komentář
Keneu
moc děkuju za komentář
s opakováním slov si nelam hlavu
ačkoli já si teda lámu hlavu s tím, jak Ti ta smutná píseň může zlepšit náladu...
Ještě z dob, kdy jsem neumělo
Melosira
Ještě z dob, kdy jsem neumělo moc anglicky a vímala jsem víc melodii než slova.