„Uteč ohni," řekne Rustrigh.
Příliš jsme si zvykli nacházet zastřelené skřety. Talim si bez okolků zkouší boty.
„Mohou tu ještě být?"
„Těžko," uklidňuje mě Snaga. „Dva, možná tři dny."
Opodál zachrastí křoví. Snaga se otočí, luk natažený.
Rustrigh do něho prudce strčí a rozběhne se za tvorem, který vyrazil z houští.
Utrhnu sousto z opečeného sviště. „Jídlo," říkám.
Ustrašeně na mě hledí, pak po soustu chňapne a kousne mě přitom do prstu.
Talim nasbíral tlassu, aby mohl ošetřit poraněnou nohu.
Snaga rozhodne, že jí budeme říkat Burzî.
Když se ukládáme k spánku, Burzî se přitulí k Rustrigh a kníkne: „Máma."
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit