Triumvirát. Nerozlučná trojka, chcete-li.
Kapitán, první důstojník a on – jako šéflékař byl vždy u všeho. Navíc Jim byl jeho nejlepším přítelem.
Měl sice občas pocit, že je to trochu jednostranné, ale na druhou stranu, jeho konkurentem byl jen zelenokrev– ehm, pan Spock. Ten mu nemohl nabídnout hřejivou náruč sklenky dobré brandy, kterou jinde v galaxii neseženete, protože je nelegální.
Jenže…
„Doktore, postarej se prosím o děti zesnulých kolonistů,“ utrousil k němu Jim bokem, zatímco pohledem hypnotizoval svého prvního důstojníka.
„Jsem doktor, ne chůva–“ nadechoval se McCoy, ale pak zmlkl.
V téhle situaci by stejně byl jen páté kolo u vozu.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Ah. Chudák...
Carmen
Ah. Chudák...
Oni mu to vynahradí :) No,
Saphira
Oni mu to vynahradí :) No, Spock moc ne, ale Jim jo :)
Njn, oni holt občas potřebují
Tenny
Njn, oni holt občas potřebují minutku, Kostro. Nebo dýl. :D
Moc se mi to líbí. :)
Tak tak :D On už je s tím tak
Saphira
Tak tak :D On už je s tím tak nějak smířenej, bych řekla :)
Kuju!
Moc pěkně napsané, i když
Lee
Moc pěkně napsané, i když Star Trek vůbec neznám, úplně cítím tu atmosféru.