Dagor Aglareb

Zelená pláň se chvěla pochodem vojsk. Noldorské praporce zavlály v severním větru. Fingon a Maedhros se uprostřed vřavy střetli očima.
Skřetí šíp zalechtal Fingona na tváři černými letkami. Minul ho jen o vlas.
Maedhros se sehnul ke třmenu. Kopí vržené nepřítelem prosvištělo nad jeho zády.
Fingon klopýtl a upadl na štít. Velký skřet promáchl naprázdno.
Pak bylo po všem. Zrychlený dech a stále ještě rozpačitý pocit vítězství.
Fingon se propletl mezi muži, našel Maedhrose a pevně ho objal.
„Jsi raněn!“ vydechl zděšeně.
Cíp Maitimovy suknice těžknul, jak prosakoval krví.
„No co,“ odplivl si Maedhros. „Když se kácí les, létají třísky.“