Ochutnávka

Poprvé mám možnost ochutnat trelanský plod. Nemohu se dočkat. Zakusuji se do podivného ovoce a jsem nadšená. Neuvědomuji si, že bych něco říkala. Až Creaganův dotaz mě probouzí.
„O čem to mluvíš? Jaký nektar? Co to je ambrózie?“ ptá se zvědavě.
„Víš, to by bylo dlouhé vysvětlování,“ snažím se z toho vykroutit.
„Myslím, že máme času dost,“ usmívá se.
„Ve zkratce. V mém světě se píše rok dvatisícedeset. Ale historie spadá do doby před rokem nula. A tolik času vážně nemáme.“
„Stejně to z tebe jednou dostanu,“ v očích má ty své jiskřičky a já dopředu vím, že má pravdu.