Requiem pro květinku

Mistr Yoda miloval přírodu.
Les a květiny.
Avšak namísto krásy, ocelovými mrakodrapy obklopen byl.
Tím on na Coruscantu trápil se.
Když pojednou záchvěv v toku Síly postřehl.
Vyrazil z komnaty.
Doběhl na platformu před budovou Senátu.
„Och, maličká,“ rozněžnil se.
Poklekl vedle květinky.
Vyrostla mezi mramorovými dlaždicemi.
Opatrně zelené lístky pohladil.
Zlehka polaskal žlutý kvítek.
„Mistře Yodo!“
Podrážka drahého střevíce rozmázla petrklíč.
„Jaká čest být poctěn vaší návštěvou,“ hlaholil kancléř Palpatin.
Uvědomil si, že do něčeho šlápl.
Zvedl botu, s odporem pohlédl na barevný flek.
„Proč klečíte v tom hnusu?“
„Za květinku já truchlím,“ zavrčel Yoda. „Bezcitný Coruscant ona nepochopila!“