Před bouří

Sidol překvapivě nejevil snahu máti přemlouvat. Jen ji sledoval, jak za neustávajícího proudu sarkasmů a kurňování připravuje kávu, a nervózně odhlížel ke dveřím Mlátiččina pokoje.
"Vim, že si řikal, ať se neptám," sykl Brajgl, "ale proč to tu mam hlídat?"
"Dokážeš si představit apokalypsu?" zachraptěl Sidol.
"?"
"Apokalypsa je to, co by sis kurva přál, aby radši nastalo, kdyby se ty dvě-"
Dveře se otevřely dovnitř a strážný Brajgl se skácel Mlátičce k lemu noční košile, záhadným způsobem připomínající černé brnění.
"-potkaly," dokončil Sidol.
"MATKO?!" zavřískala dívka.
"Rozumím, nohy na ramena," kývl Brajgl a s Pepankem v podpaží zamířil k oknu.