Exotika

Po chodbě se honily děti. Zdálo se, že jeden z chlapců získává náskok, nakonec ho ale ostatní dostihli a dali mu, co proto. Byl bílou vránou a to se neodpouští…
Když přišel domů s rozbitými ústy, zatahala ho matka jen láskyplně za ucho. Jindy by to znamenalo nejhrubší urážku – teď to ale bylo gesto největší mateřské náklonnosti.
Otočil k ní vážnou malou tvář. Tohle bylo na dítěti nejlegračnější. Jeho obličej nikdy nic nevyjadřoval – žádnou bolest, vztek, ani lásku…
Chlapcovy úsporné rysy tak ostře kontrastovaly s její vřelostí. Celý otec...
A aby si ho pojistila, porodila mu syna. Se zelenou krví.