Metafora

„Vážně myslím, že už se Chesapeakskému rozparovači dostávám na kobylku,“ prohlásil Jack a pustil se do jídla. Jako obvykle bylo nesnadné určit, co se na talíři nachází.
„Co to dnes jíme, doktore Lectere?“
Will se zhluboka nadechl a snažil se připravit na vlnu dvojsmyslů a slovních hříček.
„Právě si pochutnáváme na velice nezdvořilém stevardovi jménem Andrew.“
Will nevěřícně zamrkal.
„Toto jsou líčka, preparovaná zaživa, marinovaná v Chardonnay. V dezertu budou kousky jeho lidského srdce.“
Jack se zatvářil hloubavě. Jack se zasmál.
„Vy Evropané máte legrační metafory. Ale zpátky k věci, tuším, že jsme tomu kanibalistickému vrahovi blíž než kdy dřív.“