Můj parťáku...

Před čtyřmi tisíci lety nebylo nic, co by tě zajímalo. Věř mi, Danieli, já tam byl. Starověk je nuda. Hodně se tam perou a filosofují. Pravda, něco bylo fajn, ale to jsem minul.
Před čtyřmi sty lety se taky prali. I na našem území. Tam jsi byl zase ty, příteli. Říkali, ze ses většinu času měl dobře. Že jsi ani nevěděl, kdo jsi. To bylo možná tvé štěstí, parťáku.
Mrzí mě, že jsem tě neochránil. Měl jsem si všimnout. Měl jsem vědět. Možná bychom to tak nezpackali...
Teď jsme zpátky na startu. Ale za jakou cenu?
Čtyř tisíc ztracených chvil...