Nejdřív rudá. Je obklopen plameny, je v kovářské výhni, v moři ohně. Stravuje mu tělo, vpaluje se do mozku a zanechává za sebou jen spoušť. Spáleniště. Mrtvo.
Pak černá. Tma, absolutní, neproniknutelná. Kráčí temným údolím sám. A ze tmy slyší hlasy, zvrácené a zlé; studeně mluví o smrti, nenávisti, ničení, zkáze. O konci.
Až na dně propasti, když je jeho mysl téměř strávena, náhle zazní hlas, který ho volá jménem.
„Faramire!“
Tmou pronikne slabý proužek světla. Chytí se jej jako tonoucí a nechá se vytáhnout. Nahoru. Zpátky.
Otevře oči a pochopí.
„Volal jsi mne, můj pane? Přicházím. Co poroučí král?“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Teda. To je opravdu nádhera.
kopapaka
Teda.
To je opravdu nádhera.
To je hodně dobré...
Terda
To je hodně dobré...
to je tak krásné a dojemné
Keneu
to je tak krásné a dojemné
a ta naděje na konci
a prostě...
*rozpustila se*
Pravidelně vytahuješ scény,
ioannina
Pravidelně vytahuješ scény, který mám moc ráda, a přidáváš jim fazety.
Moc,moc, moc se mi to líbí.
Rya
Moc,moc, moc se mi to líbí. Úžasné drabble na úžasný příběh :-)
Krásné. Moje oblíbená scéna.
Danae
Krásné. Moje oblíbená scéna.
Krásné, ten Faramir mě zcela
Lejdynka
Krásné, ten Faramir mě zcela dojal!
Úplně jako bych v tom drabblu
Dangerous
Úplně jako bych v tom drabblu byla já, čtenář.
.
Dangerous
.
Oh, parádní atmosféra. ;-)
Profesor
Oh, parádní atmosféra.
;-)