Babiččin axiom

„To máš tak, Jonáši,“ začala rozšafně Magdalena Vytáčková. „Já pěstuju kytky. Kluci mají děvčata. Děti maminky a babičky. Všichni potřebují kytky. To jsou fakta. A ta jsou z podstaty neměnná.“
Vnuk trápící se zrovna nad domácím úkolem z matematiky zabručel.
„Proměnnými tedy jsou roční období a počet druhů zrovna kvetoucích. To máš iks a ypsilon. A můžeš přidat i z, totiž počet chlapců, kteří si svou milou potřebují udobřit. Přičemž v každé té neprázdné množině najdeš vždycky nějaký objekt. I funkce, kterou k tomu potřebuješ bývá jednoduchá.“
„Babička šmejdila po wikipedii!“ zamumlal vnuk otráveně.
„A má pravdu,“ uzavřela Magdalena spokojeně.