Ztráta kontroly

Velitel Elánius zuřivě přecházel po kanceláři. Sem, tam, sem, tam. Nikdo z jeho podřízených se neodvažoval vylézt po schodech od chvíle, co vrhnul tác se svačinou po seržantu Navážkovi tak vehementně, že mu odrolil kus ramene.
Tohle je vzpoura, prachobyčejná vzpoura! Ztratil jsem velení na vlastní strážnici! Už ani Karotka mě neposlouchá. Úplně je slyším, jak se tam dole domlouvají, mně za zády! Zrádci!
Ale já to tak nenechám!
Rozrazil dveře do strážnice jako bůh pomsty. „Tak. Přiznejte se a slibuji, že z toho nevyvodím žádné další následky,“ prohlásil s hraným klidem. „Kdo. Mi! Z toho sendviče!! Vyndal moji slaninu?!“