Magdalena Dobromila Rettiová

Kdysi jsem měla ten pošetilý nápad upéct na velikonoce mazanec. S kynutým těstem jsem neměla žádnou zkušenost, ale jakž takž se mi povedlo. Rozhodla jsem se udělat dva mazance, jeden pro svého přítele, jeden pro rodiče. Zatímco první mazanec se upekl podle mých představ, protože jsem ho dala do mírně rozehřáté trouby, druhý mazanec jsem strčila do trouby už patřičně rozfajrované, pekla jsem ho ovšem stejnou dobu. Výsledek byl nasnadě. Mazanec zčernal. Oloupala jsem tedy všechny připáleniny a jako už mnohokrát jsem si řekla „poleva, moje záchrana“. Jenže poleva tekla všude možně. Tak budou mít naši holt místo mazance mazanici!