DMD č. 15. pro 15. 4. 2016. Téma: Hrdinovi trapní příbuzní

Intergalaktické hovory nejsou právě levné, takže bylo lepší to neprotahovat. Počkal jsem do dvou do rána a pak prostě zariskoval.
Ben to naštěstí zvedl okamžitě. A přesně věděl, s kým mluví.
„Strejda George!“ zaradoval se. „Máma říkala, že vyprávíte dál. Takže Epizoda 7 nakonec bude?“
V žaludku mi dloublo provinilostí.
„Vadilo by, kdyby scénáristi využili tu tvou, řekněme…“
„Fázi, kdy jsem se choval jako pošahaná drama queen?“
„Mno.“
Zasmál se. „Myslel jsem, že potřebujete zápornou postavu, ne komickou. Normálně totiž spadám do kategorie Trapní příbuzní.“
„Půjde z tebe strach.“
„To doufám! A chci akční figurku.“
„Samozřejmě.“
Kylo Ren bude fascinující.

Dusno a vlhko.
Přítmí v téměř neprostupných křovinách.
Zpocený muž odstrčil větev pokrytou ostny z vyšlapané stezky.
Mačetou.
Holou ruku mohlo pod listy čekat překvapení.
Had.
Štír.
Jedovatý pavouk.
Už viděl mnoho.
Žraloky.
Krokodýly.
Kdysi dávno i polární medvědy.
Ani v nejmenším nehodlal riskovat.
Jednou ho málem dostal tygr.
Dvakrát hroch.
Včela...
Pitomá alergie, ale stejně na ni málem zařval.
Samozřejmě potkali horší zabijáky.
Viděl k smrti rozzuřeného slona.
Několik let lovil hady.
Dlaň hlasitě pleskla.
Další moskyt se změnil v krvavý flek.
Přesto kráčel klidně.
Postříkaný repelentem proti hmyzu.
S kalašnikovem na rameni.
Kapsy plné zásobníků.
Na největšího zabijáka...

„Dobrý den.“
„Dobrý.“
„Myslel, že tu budu sám.“
„Kdepak, nebudete. Vy se na to opravdu chcete dívat?“
„Nechci, ale nemůžu jinak. Pomník, trapná delegace tvářící se jako příbuzní, strojené pózy a ty kecy! Bože, ty kecy. K zblití.“
„Máte tu někoho blízkého?“
„Ne, mám jen… Pardon, měl jsem sestru. A ta je v base. Napsala na dveře KSČ několik nevybíravých prohlášení. Navíc… Netuší, že tu ležím já. Však víte, neznámý vojín, hrdina,“ řekl znechuceně.
„Nezoufejte, vše bude v pořádku. Musíte věřit. Hleďte, delegace se rozchází.“
„Děkuji... Za všechno, pane Kryle.“
Zafoukal větřík a odnesl dvě duše na mnohem lepší místo.

Nejstarší syn Judy byl skvělá partie, i přes charakterové vady - o Hospodinův kult či rodové zásady se staral pramálo.
Zemřel dříve, než zplodil potomka - to byla pro jeho ženu tragédie.
Naštěstí měl mladšího bratra, který se mohl postarat o ni a pokračování bratrova rodu.
Mohl - nechtěl. Ne, že by s ní nespal, jen si dával pozor.
Trest přišel rychle a tvrdě - pak, že masturbace není smrtelná...
Chovali se k ní, jako by jejich smrti byly její vina.
Jejich strach jí zavřel dveře ke třetímu bratru.
Svého práva se domohla lstí v rouše hanby, když se vetřela do postele ovdovělému tchánovi.

Už zase. Už po... ne, může si to pamatovat sebelépe, ale raději na to nemyslet.
Doktor pobíhal venku se svými dvounohými známostmi, ona zatím věnovala pozornost svým příbuzným. Vtom její Gallifreyský přítel vběhl do Tardisiných útrob a donutil jí k dematerializaci. Poslední, co Tardis zaznamená, je masivní výbuch. Zase. S ním znovu zaniká i šance na komunikaci s jinou biomechanickou entitou. Je jí skoro trapně, že kdekoli se objeví, ti jí nejpodobnější nejsou schopni přežít.
Ať už je Doktor nazývá Daleky, Cybermany či jinými jmény, pořád jsou mimo Gallifrey jedinými biomechanickými tvory - jedinými jejími příbuznými. A na zůstává stále sama...

"Jakube," zamračil se Jan Cimburský. "To přece nemůžeš myslet vážně!"
Jakub sklonil hlavu, aby Jan neviděl jeho potutelný úsměv. Věděl, že jakékoliv slovo by rozlíceného bratra popudilo ještě víc.
"On není takový, podezříváš ho zbytečně."
"Uvidíme."
Po necelé míli Jakub seskočil ze svého ryzáka, uvázal jej k mladé břízce a sklonil se k bratrovi.
Jan se zamračil.
"Nesahej na mne!"zlobil se. "Přece nejsem stařec. Radši se poohlédni po koni. Nerad bych o něj přišel."
Jakub se nedal.
"Přece jsi nečekal, že by ujec Vladan zrovna tobě poslal dobrého koně," podával Janovi ruku, aby mu pomohl zvednout se z prachu.

"Ta Mayra je moc milé děvče, Tomášku."
Tomas obrátil oči v sloup: "Mami! Nech toho, pořád. Nesnaž se mi nikoho dohazovat, navíc, Mayra už má přítele, chodí s mým nejlepším kamarádem."
"A proč jsi ho také nevzal?"
Kdybys jen věděla.
"Je v americké armádě, zrovna mají velké cvičení."
Najednou mu na okraji vědomí zablikalo varovné světýlko. Hudba! Snažil se ji celý večer nevnímat, ale hrála.
Jede, jede mašinka...
Ohlédl se. Had lidí už se začínal tvořit, uviděl strejdu Jencka, jak tahá Mayru ze židle. Zoufale se na Tomase podívala, pak vstala.
Už abych byl doma a kolem prostě zuřila válka.

- A či si mi tu, Pištík môj?
- No a kde by som mal byť?
- No veď ja len tak, či si náhodou za rodinou neodcestoval
- Rodinou? A ktoré z detí zo širokého okolia máš teraz na mysli?
- Pištík môj, inú rodinu som myslel. Tvoj brat nám fax poslal.
- Hej? A to ako? Však tu fax dobrých tridsať rokov nemáme. A teda ani nikdy predtým.
- Na predsedov to poslal. A navrch napísal, že je to pre malého pišišvora. Predseda s tým celú dedinu obehol, aby zistil, komu to má dať. Až keď sa Anči spýtal, tak tej to bolo hneď jasné.

„Mirečku, tatínek říkal, že prý máte s kamarády nějaký tajný klub. Nemohl by se k vám Jirka přidat?“
„Omlouvám se, nové členy nepřijímáme… ale když budete chtít, alespoň vás seznámím.“
„Hoši, tohle je moje tetička a bratranec Jirka. Právě se přestěhovali do Prahy.“
„Představte si, kluci, jednou tadyhle Mirek seděl u nás na dvoře na nočníku. Vtom přiběhl sousedovic Pajda a začal štěkat.“
„Tetičko, tohle byste vyprávět nemusela.“
„Vždyť je to jen taková legrace… Povím vám, nějakou dobu se zdálo, že Mirek bude potřebovat nočník pokaždé, když Pajdu uvidí!“
„Bohouši! Štětináči! Právě jsem přistihl Mirka Dušína, jak vyslovil sprosté slovo!“

"Co si dáš?" zeptal se Ježíš své dívky, když seděli v kavárně.
Než stihla odpovědět, vkročil do podniku někdo, kdo Ježíšovi vždy a všude udělal ostudu. Gabriel.
"Ježíši, ty zrozen byls z čisté panny a tady čas svůj marníš? Kdo tato dívka spanilá jest?" přitočil se k nim.
"Prosimtě promiň." špitnul a odvedl Gabriela kousek vedle. "Nech toho alespoň tady. Pane bože! Jsi fakt hroznej." "Neber jm..." Nedořekl. "Volal jsi mě, synu?" zjevil se Bůh zčistajasna na pultíku se zákusky. (Ty dolety neměl ještě tak úplně vypilované.) "Nikdo tě nevolal. Odleť zase zpátky. A tohohle vem sebou." ukázal na archanděla.