34 - Vcelku nudný podzim

Katie si nový školní rok docela užívala. Už to tu nebylo všechno nové a neznámé jako v prvním ročníku, věděla, kde co je, i co může čekat od většiny učitelů. Vlastně od všech – s jedinou výjimkou, jíž byl samozřejmě ten excentrický panák Zlatoslav Lockhart. Toho Katie, narozdíl od velké části svých spolužaček, od první hodiny OPČM nesnášela. Kupodivu ji to trošičku sblížilo s Millicent Bullstrodeovou.
Draco měl na Lockharta také velmi specifický názor, ovšem veškeré debaty o něm zpravidla zakončil nějak takto: „Ostatně nemusíme mít obavy. Je to jenom na tenhle rok. Však víte, ta kletba! Lockhart bude rád, když na konci školního roku bude mít mozek v hlavě. A kdyby ta kletba náhodou selhala, můj otec už se postará o to, aby zmizel.“
Jak Katie pana Malfoye během léta poznala, byla si jistá, že by to skutečně dokázal zařídit.

„Jaké to vlastně bylo v létě u Malfoyových?“ zeptala se jí Lily po jedné hodině bylinkářství.
„Takže už se na mě kvůli tomu nezlobíš?“
„Ale to víš, že ne! Moje léto v Itálii bylo přímo pohádkové. Škoda, žes neviděla, jak se profesorka McGonagallová tvářila, když jsem jí předvedla, že nepřeměňuji brouky na knoflíky po jednom, ale hromadně. Havraspár za to dostal dvacet bodů.“
„Taky jsem se měla dobře. Paní Narcissa má super laboratoř, takže já jsem se zase přiučila něco v lektvarech. Výhoda je, že lektvary můžeš v Británii vařit i jako nezletilá, aspoň většinu z nich. Oni jsou Malfoyovi mnohem víc v pohodě, než jak působí Draco ve škole. Někdy ti mám dokonce dojem, že tím chce ukázat jaký je frajer, protože něco takového se od něj očekává. On si to teda myslí.“
„Jo, někdy se chová jako blbeček,“ konstatovala Lily.
Katie se zasmála. „Draco je fajn. A paní Narcissa je fakt super.“ Rozhlédla se kolem, jestli je někdo neposlouchá. „Holkám jsem to psala v dopise, ale ty to vlastně ještě nevíš. Malfoyovi měli kromě Draca ještě jedno dítě. Holčičku. Viděla jsem fotky. Jmenovala se Cassiopea.“
„A co se s ní stalo?“ zeptala se zvědavě Lily.
Katie ještě víc ztišila hlas. „Když padl Ty - víš - kdo, tak si nějaká skupina smrtijedů myslela, že je Malfoyovi zradili a chtěli je všechny zabít. To mi řekl Draco. Oni byli dvojčata, ale on se na svoji sestru prakticky nepamatuje. Bylo jim rok a něco, když se to stalo.“
„A co se teda stalo?“ vyzvídala Lily.
„Smrtijedi chtěli zaútočit nejdřív na chůvu, až půjde s dětmi na procházku, a pak vyřídit rodiče.“
„Což se jim zjevně nepovedlo,“ podotkla Lily.
„Draco byl nemocný, takže chůva šla ven jen s tou holčičkou.“
„A oni je obě zabili a pak je ministerstvo chytlo.“
„Jo, přesně tak.“
Dál v tom rozhovoru pokračovat nemohly, protože na nádvoří potkaly Freda a George Weasleyovi.
„Ahoj Lily,“ pozdravili ji oba téměř jednohlasně. „Jestlipak uhodneš, co jsme se před chvílí dozvěděli?“
„Neuhodne. Vyklopte to,“ vyzvala je Katie.
„Dozvěděli jsme se...“ začal jeden z nich.
„...že Zlatoslav Lockhart…“ pokračoval ten druhý.
„...chodil tady v Bradavicích do Havraspáru!“ dokončil ten první.
„Ten pitomec chodil do Havraspáru?!“ vyhrkla Lily. „To není možné! Do Havraspáru přece...“
„Ale Lily,“ zazubil se (nejspíš) Fred. „Vždyť ty považuješ to tradiční dělení do kolejí za úplnou hloupost.“
Lily zrudla.
Bratři Weasleyovi se rozesmáli.
Katie položila kamarádce ruku na rameno. „Klid, Lily.“
Lily ovšem vůbec nebyla klidná. Na druhou stranu byla natolik klidná, aby dokázala kouzlit. „Abyste věděli, umím to i naopak,“ sykla.

Když se Percy Weasley dozvěděl, že druhačka Lily Mustonenová z Havraspáru proměnila jeho bratrům všechny knoflíky na brouky, mohl se potrhat smíchy.