Kapitola trošku z nouze, zasekla jsem se a dost bojovala s touhou se na Baletku vykašlat. Jenže ona po mně blýskla očima a řekla, že si to teda napíše sama, když jsem taková. Takže nakonec kapitola spíš lyričtější, odehrávající se rok a kousek po předchozí.
(Teď koukám, že minule nebyla datace. Takže 11. kapitola se odehrávala začátkem roku 1921 a končila odjezdem z Ruska. Jelizaveta se svou matkou cestovaly přes Polsko do Francie, odkud následně přijely do Československa. Momentálně máme jaro 1922.)
Jelizaveta se topí v jarní Praze. Je květen, rok 1922 a její svět se pomalu a neochotně dává do pořádku.
Má ráda Malou Stranu, Nový Svět, Nové a hlavně Staré Město. Malý ryneček a Staroměstské náměstí s překrásnou radnicí, uzounké dlážděné uličky a v nich jako korále poztrácené chrámy, kostely, kláštery. Domy s barevnými omítkami a pestrými sgrafity září v hřejivém slunci jako motýlí křídla. A všude, všude jsou lidé. Herci, novináři, spisovatelé, politici – čeští, němečtí, slovenští, ruští… Praha jsou ruské Athény, Praha je ruský Oxford. Profesoři, vědci, politici, spisovatelé, vojáci, umělci.
Točí se jí hlava, chce, tak moc chce, se k těm nejslavnějším také počítat. Chce žít, chce se smát a někdy, někdy už to dokáže, i když to strašně bolí.
Před několika dny ji matka seznámila s jedním zajímavým mladým mužem, novinářem a spisovatelem. Možná doufala, že by Jelizaveta… Ale ne, ne to ne. Nicméně, nemůže popřít, že… nu ano, rozumí si spolu docela dobře. Dokonce jí vnukl jistý nápad, takovou docela zajímavou myšlenku. A potom, říkal také, že na Petříně je touto dobou docela hezky. Možná by se mohla trochu projít a rozmyslet si to všechno. Vůbec by nemuselo být špatné založit si svou vlastní baletní školu…
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Dobře, že pokračuješ. ,)
Aplír
Dobře, že pokračuješ. ,)
Momentálně mám za postupný
Apatyka
Momentálně mám za postupný cíl napsat alespoň patnáct kapitol. Potom si to zvednu na dvacet. A ještě potom... to se uvidí :)
Taky jsem moc ráda, že jsi
Esti Vera
Taky jsem moc ráda, že jsi neskončila, zrovna tenhle kousek se mi hrozně líbí :)
Jinak to období kolem 12. kapitoly bude asi obecně dost kritické, už to přece jen chvíli trvá a ještě se přidává DMD (sama jsem to minule zabalila po jedenácti).
To mě těší. Já to právě
Apatyka
To mě těší. Já to právě nechci vzdát, ale je těžké se přinutit něco napsat :D Navíc se mi tam ještě spojil odjezd z Ruska, příjezd do ČSR a ještě moje zjištění, že ty roky nějak nesedí... Doufám, že za pár kapitol si to zase sedne :)
Zdá se, že se jí v Praze líbí
Killman
Zdá se, že se jí v Praze líbí.
Vypadá to tak, že?
Apatyka
Vypadá to tak, že?