11. část

Když John dočetl poslední zápis v sešitě, táhlo už k polednímu. V hlavě se mu honila zběsilá směsice teorií a nápadů - nejraději by vyrazil do kopců hledat vstup do tajemného dolu. Potom však převládl zdravý rozum. Vrátil se zpět do centra městečka a zamířil přímo na recepci hotýlku. Recepční zvedl hlavu od rozečteného časopisu a vzápětí vyskočil do pozoru. John si nemohl nevšimnout, že během jeho nepřítomnosti někdy vycídil malou recepci k nepoznání.

“Vítejte zpátky, pane,” přivítal ho recepční. “Jste v pořádku? Ráno jste nevypadal moc dobře…”

“Ne, ne, nic mi není,” odbyl ho John. “Poslyšte, ehm…”

“Linus, pane.”

“John,” nabídl mu John pravici kterou Linus bez váhání přijal.

“Poslyš, Linusi, kde bych se mohl dozvědět více o historii městečka? Prý jsou tady v okolí nějaké staré důlní šachty.”

“Pojď,” bez zaváhání ho Linus pobídl a už odemykal nízké dveře na druhé straně recepce. “Mám tady malou výstavku, pro případ, že by hosté projevili zájem.”

Místnost s nízkým stropem dříve snad sloužila jako skladiště, nyní však stěny pokrývaly zašlé kresby a reprodukce fotografií. U zadní stěny pak stálo několik vitrín.

“Městečko původně bylo hornickou osadou, založenou někdy během padesátých let devatenáctého století hledači zlata,” Linus ukázal na řadu reprodukcí hned u dveří. “Kdyby něco, jsem hned za rohem.”

John osaměl v muzeu. Pomalým krokem procházel kolem stěny a prohlížel si fotografie s popiskami. Množství černobílých fotografií zobrazujících dřevěné domky původní osady a skupiny horníků obklopovalo mapku údolí. Přes původní rozložení osady byla namalována jinou barvou aktuální mapa moderního městečka. Řada fotografií se táhla až k zadní stěně, poslední popiska datující uzavření posledního dolu a ukončení těžby do roku 1924. Následovala sbírka fotografií poválečných - demolice staré osady a stavba velké pily v kopcích nad městečkem. John přeskočil několik fotografií novodobých a přešel k vitrínám.

Ve nich leželo několik dobových artefaktů původního obyvatelstva, podle popisky nalezené horníky při důlních pracích. Mezi několika kamennými nástroji, hroty šípů a úlomky keramiky se vyjímala hliněná tabulka s malbou vybledlými barvami. V Johnovi se zastavil dech. Ústředním motivem bylo jakési černé stvoření spoutané řetězy.