Sestra

Přecházel jako lev v kleci.
Sem tam, tam sem.
Na tváři zamračený a zamyšlený výraz. V tomhle se přeci nemohl splést.
On nikdy.
Opilý nebyl, alespoň ne příliš, když si vše pamatuje.
Ten úsměv. Ty hnědé oči. Dlouhé kudrnaté vlasy.
Vše zná tak dokonale.
Tak proč má teď pocit, že udělal něco strašného?
Všechno to začalo tak nenápadně, jen ho chtěla představit své rodině.
Svým rodičům, bratrovi a… sestře.
Ten úsměv. Ty hnědé oči. Dlouhé kudrnaté vlasy.
Tak stejné… tak identické.
Frustrovaně zaúpěl a padl těžce do křesla.
Tak proč má teď dojem, že její sestru ten den neviděl poprvé?