Mám jako Narnian problém, ráda čtu, ale u nás se to toho moc netvoří. Nechceme omezovat budoucí generace, jako to udělal třeba ten chlap, co napsal Romea a Julii. Vím, jak se jmenuje, ale občas mi to nejde přes pusu, protože nyní každý tragický příběh je jeho kopií... A co s tím v Narnii...
Když tak na všechny fandomy se dívám,
inspiraci vdechuji, znovu ožívám,
kdysi někdo stvořil něco překrásného,
a já využiji toho díla přítomného.
Ale nedělám to ráda, co vám budu lhát,
nemám pro to důvod – jen odmítám se bát,
že jednou mě cizí múzy v lavině zavalí,
už nebude to mé, co dupe maštalí.
A když nadechnu se, tak zmatu smysly,
budu krást a lhát a podvádět se zlými úmysly,
protože moc zaslepí mne silou svojí,
i tohle má to měřítko dvojí.
Někdy nový smysl života, jindy kreativity vraždění,
to dělá umění pro umění.
A já jsem možná mrtvá.
Asi určitě.
Nejsem mrtvá, nebojte se. Ještě vás tu chvilku budu štvát... :D
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit