Poslední výstřel

„A i když Weevil leží nehybně na zemi, ještě na něj jednou vystřelíš, jen aby ses ujistil, že je mrtvý. Je to jasné?“
„Rozumím,“ přikývl Ianto a přešlápl z nohy na nohu. Byla mu zima a doufal, že odsud brzy odejdou. Nebo že ho Jack zahřeje… jakkoliv.
Začervenal se při své poslední myšlence.
„Takže vždy dodat poslední výstřel,“ zopakoval.
„Správně,“ Jackův široký úsměv se nedal ani ve tmě přehlédnout. Přistoupil blíž a znenadání políbil překvapeného Ianta na rty.
Chlad probíhající Iantovým tělem se záhy změnil na příjemné mrazení. Pokročilá večerní hodina s ním ovšem tentokrát neměla už absolutně nic společného.