„Na konec světa. Musím tam. Jsem tak blízko! Půjdu třeba sám! Bez vojáků… Hefaistión půjde se mnou…“ mumlal si Alexandr.
„Půjdu s tebou kamkoli povedou tvé kroky, Alexandře. Nemohl bych být bez tebe.“
„Já vím, Bágoe. Uvidíme spolu konec světa. Spočineme až na samém konci světa, pak se obrátíme domů.“ omílal ta slova stále dokola jako motlitbu. V co věří, to se stane. Trochu jsem se bál, co tam bude, ale budu tam s ním. S ním se bát nebudu. Hlavně, že mě neposílá domů, abych tam na něj počkal. Už nemám domov, teď jsem doma tam, kde je on.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Statečnej eunuch. A totálně
Kleio
Statečnej eunuch. A totálně zaláskovanej. A krásně in character. Povedený. :)
Spíš kde je hranice mezi
Anne
Spíš kde je hranice mezi statečností a láskou... Čičinka je to. Děkujík
Tady mi sice to skloňování
Lejdynka
Tady mi sice to skloňování nesedí, a dokonce ani jeho zatím nemusím (načetla jsem ty knihy) ale nevadí, líbí!
Děkuji.
Anne
Děkuji.
V knize to tak je, a asi by mi bylo divný skloňovat to jinak, myslím si, že je to správně.
Moc hezké.
Profesor
Moc hezké.
Díky
Anne
Díky
Tomu...
Justinka
se říká láska... až na konec světa:-)
:) Ale tehdy ten konec světa
Anne
:) Ale tehdy ten konec světa nebyl tak daleko..