Že by karma?

Byl to nádech, kterým se nadechne každý po návratu z nicoty. Byl hluboký a dychtivý a nenasytně zaplnil všechny plicní sklípky až po okraj. Chutnal trochu jinak, než dřív. Zamrkal očima a spatřil úlevné pohledy lidí nad ním. Jejich tváře znal a viděl na nich, že prožily dlouhou dobu bez spánku pod velkým tlakem.
„Rád vás opět vidím,“ vyzkoušel hlasivky.
„Je skvělé mít vás zpět, Velký čaroději.“
„Trvalo to dlouho?“
„Bohužel. Vaše tělesná schránka byla zničena. Jen zázrakem se podařilo ukotvit vaši duši a přenést ji do jiného těla.“
„Nevadí, pokud nejsem černej.“
„V-víte, stal se takový vtipný, nemilá věc…“