Dubogradští černí mágové byli schopní spolu vycházet a dokonce i spolupracovat: věc mezi černými mágy jinde nevídaná. Severin si dlouho myslel, že je to kvůli dobrovolně dodržovanému kodexu. Když mistr Alexij žádal mistra Jakova, aby nezapomněl a zabil ho včas, považoval to Severin za vtip.
Dokud mistru Alexijovi nezačali tančit v očích běsi.
„Všechny vás zabiju!“ řval a od úst mu šla pěna. „Udělám jenom tak – “
Jakov chytil jeho zápěstí.
„Dej mu facku!“ křikl na Severina.
Učedník poslechl.
„Alexiji! Je konec.“
Alexij se probral.
Jakov mu vrazil do srdce nůž.
Severin vytřeštil oči.
„Zemřel jako člověk,“ řekl chmurně mistr Jakov.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Tak tohle je neveselé
Danae
Tak tohle je neveselé truchlivé prostředí. A krajně působivé.
Díky. Jojo, nemají to se mnou
ioannina
Díky. Jojo, nemají to se mnou lehký, dělám jim komplikovaný pravidla moštárny...
Je to temné, smutné, tíživé.
zana
Je to temné, smutné, tíživé. Ale je tam naděje.
Že umřou jako lidi, jo. :)
ioannina
Že umřou jako lidi, jo. :)
Dalši varianty - jako zvířata a jako démoni - jsou trochu to. Horší. :)
Drsné. A moc jsem to
Profesor
Drsné. A moc jsem to nepochopila - oni se mění v démony?
No, jo i ne. Když kvůli černý
ioannina
No, jo i ne. Když kvůli černý magii ztratí lidskost (jeden ze tří možných konců), zemřou jako démoni. Používám terminologii základního díla o černý magii, Liber perditus (ještě jsem ho nestihla napsat. :-P ), a ta kniha se vyjadřuje poněkud obrazně. V podstatě tady jde o to, co se stane po smrti. Když černý mág zemře jako člověk, zůstane (po smrti) člověkem a jako takový se pak znovu narodí. Když zemře jako zvíře (fyzicky deformovaný ap.), narodí se znovu jako (kouzelný) zvíře. Když zemře jako démon (se zničenou duší neschopnou soucitu), stane se po smrti démonem v Mezisvětí.
Nic moc, co? :-))
A stejně jim ta černá magie stojí za to. Se jim osobně divím.
Aha.
Profesor
Aha.
Taky se jim celkem divím.
To je zajímavé. Děkuji za
Dangerous
To je zajímavé. Děkuji za rozepsání se.
A drabble je zase skvělá. :)
Dík.
ioannina
Dík.
Jo, řešení neřešitelnýho - jak umřít - to je něco pro Severina. Zvlášť co má na starosti Lisu. Nechce umřít moc brzo.
Jak projíždím drabble od
Kirsten
Jak projíždím drabble od spoda, přečetla jsem si nechtěně nejdřív poslední větu. Chápala jsem ji přeneseně - zemřel lidsky. Když jsem pochopila, že je to míněno doslova, tak mě zamrazilo. Černá magie jim dá moc a kdovíco všechno - a pak je donutí prosit o smrt. Vážně si někdo myslí, že je to výhodné?
Jo, to je šutr pudla (nebo
ioannina
Jo, to je šutr pudla (nebo tak něco). Jsou lidi, co si myslí, že jich se to týkat nebude. Že smrt je daleko. Že to nějak ošvindlujou. A tak.
A pak jsou lidi, co do toho spadnou, aniž by o to stáli, jako Severin nebo Hugh.
Tak si říkám, čím je tenhle
Tall
Tak si říkám, čím je tenhle osud kompenzovaný. Něčím být musí.
Mocí? Potěšením?
Pro mě je tahleta "kompenzace" nějakým způsobem strašlivě zajímavá.
To je strašně individuální. V
ioannina
To je strašně individuální. V podstatě máš tři základní varianty. Buď se člověk nechal zasvětit, protože od toho očekával moc/potěšení/usnadnění práce. To je takovej Thornvald. Ty lidi si nepřipouštějí, jakej konec to vezme. Nebo se člověk nechal zasvětit z touhy po vědění. To je většina dubogradských: zkoumají možnosti, přeformulovávají černé věci bílým způsobem. Ti vědí, do čeho jdou, a zařídí se, jak je vidět tady. Anebo do toho lidi spadnou, aniž chtěli (zasvětit lze, aniž člověk ví, že se to děje). To je takovej Severin. Ti se musí porvat, jak dovedou, buď spadnou do té první kategorie, nebo do té druhé.
Nemají to se mnou snadný moje postavy, ne, milášku, ani trošišku. :)