Národní hrdost

„Liso, co kdybych šel zhasnout?“ navrhne Ianto.
„Mmmm.“ zamručí nesouhlasně a přitáhne se blíž.
Ianto se od ní vzdaluje.
„Snad se nestydíš?“ ptá se Lisa.
„Byl bych raději, kdybychom zhasli. Kdyby náhodou něco... někdo.“
„Tohle je náš byt. Nikdo další tady není.“
„Já vím, ale...“ Ianto začíná být nervózní.
Lisa mu rozepíná knoflík u kalhot.
„Ne. Liso, prosím!“
„Můžeme jít spát...“
„To jsem tím nemyslel.“ ošívá se Ianto.
Lisa mu v nestřežené chvíli stáhne kalhoty. Nechtěně se začne smát a nemůže přestat. Ianto rudne. Co ho napadlo brát si ty zelené trenky s červeným drakem.
„Nesměj se, jsem hrdý Velšan!“