Už mě zase vábí dálky. Ač jsem si v minulých několika letech užívala speciální režim šesti až sedmi týdnů dovolené ročně, ani to mi nestačilo… zjišťuju, že bych potřebovala vypadnout někam na delší dobu.
A teď je vhodný okamžik. Dát si pořádnou pauzu před začátkem nového pracovního šílenství by nemuselo být vůbec špatné. Očička mi svítí, snažím se potlačit příval nadšení a uvažovat racionálně. Ale moc mi to nejde…
Vím, že bych se potom… po pár měsících, po roce… ráda vrátila domů. Rodná hrouda mě vždycky přitáhne. Momentálně ale v koutě netrpělivě podupávají mé toulavé boty… Váhám – mám je vyslyšet?
Pro mě velmi aktuální téma, vzhledem k tomu, že za dva měsíce zřejmě skončím v práci a musím se rozhodnout, co dál… Takže se omlouvám za přebytek patosu, ale bylo to dnes silnější než já.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To přece není krutá realita,
Aries
To přece není krutá realita, to je fajn. Jestli můžeš, tak jeď. Další věci můžeš řešit potom :-)
No jo,
angie77
já bych jela ráda. Ale okolnosti nejsou úplně příznivé :-(
Jasně, vyslyš je! :-)
Rya
Jasně, vyslyš je! :-)
Hm...
angie77
asi si nakonec hodím korunou :-)
Vyslyšet, vyslyšet! :)
strigga
Vyslyšet, vyslyšet! :)
Držím palce, ať se to podaří. :)
Díky!
angie77
Držení palců se bude hodit - ať už se rozhodnu jakkoli :-)