Výchova chlapců ve Walesu

“Pam yr wyt yn awr yn gwenu,
Gwenu'n dirion yn dy hun?” zpíval tiše Ianto, odhodlaně pochodoval po základně a kolébal vřískající dítě.
Jack se tvářil tak útrpně, jako by zuby rostly jemu.
„Ai angylion fry sy'n gwenu…“
„Zmlkni, děsíš ho!“ křikl podrážděně na Ianta.
„Je to ukolébavka!“ ohradil se Velšan, obrátil oči v sloup a ublíženě zavrtěl hlavou. Po chvíli procedil mezi zuby: „Bude žít v Cardiffu.“
„Ahoj broučku,“ pozdravila malého Jacka právě příchozí Gwen a přebrala dítě z Iantova náručí, „Neplakej, teta ti zazpívá hezkou písničku. Huna blentyn ar fy mynwes…”
Jackova hlava třískla o stůl. Zatracení Velšani!