Katastrofa

Rozhlédl se po místních úrodných krajích. Všechno jen kvetlo a kypělo životem. Po posledním velkém čvachtu ani památky. Kdo by to byl řekl, že je to jen dvě stě let po poslední katastrofě. Stalo se to dříve než se narodil, ale jeho praděd vyprávěl, že to bylo strašné. O život přišla polovina populace a svět se změnil k nepoznání. Bál se, že další čvacht přijde ještě za jeho života. Opakovaly se přibližně jednou za sto let a znamenaly zkázu a utrpení.
Martin si začal otírat botu do trávy: „Fuj, to je nechutné. Proč jsem do toho musel šlápnout zrovna já?“