Tisícero nocí

Co už taky jiného, že jo, na tohle téma :-)

***

Když Měsíc vyšel na temnou oblohu noci,
když slavík utichl ve zpěvu hebké noci,
Šahrazád může vyprávět svůj příběh,
ať baví krále svého, v jejich první noci.

Zahrada ztichla, a jen vůně růží
se vlévá omamně do sladké noci.
Král poslouchá, jak příběh plyne dlouhý,
co skončit nemůže za této noci.

Když jitřenka jim příběh ráno přerušila,
Král chtě nechtě musí vyčkat příští noci,
ať příběh, jehož konec znáti musí,
dozví se od Šahrazád - v příští soumrak noci.

Myslíte, že král už tehdy věděl, 
když slyšel příběh oné první noci,
že Šahrazád svou chytrostí a umem
ho okouzlí a zmámí každé další noci?

Ať tak či tak, on naslouchal a slyšel
příběhů víc, než hvězd na nebi v noci.
A díky krásné Šahrazád tak zmoudřel
král, od první až do tisíceré noci.