Nikdo nebude ušetřen

Ten, kdo v angličtině pojmenovával poruchy, asi chtěl, aby je lidé jimi trpící museli popisovat zbytečně dlouhými větami, jelikož každá přímo obsahuje něco, co je spolehlivě odradí od pokusů vyjádřit je správným slovem. Strach z palindromů se třeba jmenuje aibohphobia, strach z dlouhých slov se jmenuje hippopotomonstrosesquipedaliophobia, lidé, co mají problém s čtením komplikovaných slov, musí používat, a tedy i číst, slovo dyslexia, porucha řeči, kdy máte problém s vyslovením hlásky „r“, se musí vyslovovat rhoticism, hlásky „l“ lamdacism, hlásky „m“ stammer, hlásky „t“ stutter, hlásky „s“ – lisp. Alespoň je to pro ně dobré cvičení, jinak to zdůvodnit asi nedokážu.