Pokračování Psaní
S trhnutím se probudím a zmateně rozhlédnu kolem sebe.
Všude je ticho.
Klid narušovaný pouze šuměním stromů.
Pláčem.
Zarazím se. Zamračím. Zpozorním.
"Isabelle?" zašeptám a strhávám ze sebe deku, když si uvědomím odkud vzlyky vychází. "Jste v pořádku?"
Neodpovídá.
Mám strach. Strach z toho, proč uprostřed noci pláče schovaná pod dekou.
Jemně jí sevřu rameno a opatrně stáhnu přikrývku.
"Co se stalo?" opatrně jí donutím otočit se ke mě tváří v tvář a zlehka jí setřu slzy z tváří.
Prudce zavrtí hlavou a vzápětí se rozvzlyká.
Uložím se vedle ní. Přitáhnu si jí na hruď.
Nemusí nic říkat.
Chápu jí.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit