Píši vám, co mohu více?
Sníh roztál a květiny vykvetly. Slunce začalo hřát a dívky začaly nosit sukně.
Píši pod rozkvetlou třešní, blíží se máj a milenci šílí.
Láska kvete nad utrženými květy. Tulipány, narcisy, krokusy. Vše ve vázách končí.
Mladým se plaší hormony, učitelé zoufají.
Co jsme provedli, že nás tak trestají?
Není to možné, je to zvláštní… tak dlouho jsme čekali.
A ono je to tady.
Přitom by každý hned chtěl zpátky tu chladnou paní, co vládla tvrdou rukou…
Ale tahle je mladá a vše je nespoutané spolu s ní.
Člověk si zoufá.
Ale může vám pouze psát.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Moc hezké!
Peggy
Moc hezké!
Moc pěkné. Člověk tak nějak
zana
Moc pěkné. Člověk tak nějak vidí příběh kolem těch sto slůvek.